..: Továrna na absolutno :.. KČNTNŽ - 1. kapitola - Továrna na absolutno
Harry Potter
Sherlock BBC
Tvorba
Uživatelské menu
Nové komentáře
Status Quo: 3. kapitola - Páči sa... Zaslal/a: Ester  •  Čas: 22.8.2019 21:13
Status Quo: 3. kapitola - Tak to ... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 21.8.2019 22:04
Status Quo: 3. kapitola - :D a te... Zaslal/a: Miona  •  Čas: 21.8.2019 9:21
Autorovo tklivé usebrání aneb attention whore vrací úder - Třeba t... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 19.8.2019 23:48
Autorovo tklivé usebrání aneb attention whore vrací úder - Na Rona... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 19.8.2019 23:44
Autorovo tklivé usebrání aneb attention whore vrací úder - Díky za... Zaslal/a: Beatrice  •  Čas: 19.8.2019 23:28
Vaříme s Dracem Malfoyem - To kome... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 19.8.2019 17:17
Status Quo: 2. kapitola - :D Rozh... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 19.8.2019 17:10
Rozpracované
Pavoučí síť: 11. kapitola - 50%
Poprask na Godrickově dole: 5. kapitola - 25%
Status Quo: 3. kapitola - 75%
Status Quo: 4. kapitola - 75%
Status Quo: 5. kapitola - 50%
Kategorie: Novinky, Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou

KČNTNŽ - 1. kapitola

Název povídky: Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou
Fandom: Sherlock BBC
Postavy: Sherlock Holmes, John Watson, Irene Adlerová
Pár: John/Sherlock - jak jinak
Omezení: 15+
Žánr: pre-slash, slash, humor, fluff
Námět: Série krátkých na sebe navazujících kapitol, které zpracovávají témata z Patoložčiny VÝZVY. 
Slova autorky: Vzala jsem si na paškál téma žárlivosti a rivality. Aneb kdo s koho. Tato pidi povídka nemá ambice být něčím hlubokým a originálním.

Ocením jakoukoliv zpětnou vazbu, pokud bude psaná slušnou formou. Hlavy netrhám, ale slušní snad k sobě být můžeme, i když se nám něco nelíbí ;)

 

 
Ze všech barů na světě si musela vybrat ten můj.

 

 

John pevně semkne rty, až mu téměř zaskřípe čelist. Nespouští z ní oči. Sedí si tam u baru jako by jí to tady patřilo, a neustále se usmívá. Usmívá se na Sherlocka. Ten se na druhou stranu tváří jako naprostý ignorant, i když John nepochybuje o tom, že její přítomnost dávno zaznamenal.

 

Vlezli do tohoto baru v tom nejzazším zapadákově někde mezi Cardiffem a Bristolem asi před čtvrt hodinou poté, co úspěšně vyřídili případ jednoho z klientů. Stěží šestka. Otázka asi dvou hodin.

Jaká je zatraceně pravděpodobnost, že ji tady potkají? Tu Ženu. A nemá být náhodou mrtvá?! Johnovi se jeví živá až příliš. A je si jistý, že žádné psychotropní látky nepožil.

 

Sherlock předstírá, že ho zaujal vzor mozaiky na protější zdi, který vyobrazuje znak waleského draka a pár keltských písmen. To je snad nějaká jejich tajná taktika? Randíčka v zapadlých putykách někde na konci světa, pak levný nenápadný motel na krajnici a nakonec snídaně do postele? Dvě volská oka, trochu slaniny a čaj, prosím. Díky!

 

John znovu zaskřípe zuby a vlastně ani ve skutečnosti neví proč. Vadí mu, že Sherlock lhal a zatajil, že Irene Adlerovou – jak se zdá – zachránil? Vadí mu ona? Její přítomnost v něm vyvolává pokaždé nechuť a podivný pocit, který mu našeptává, že něco zase nedopadne dobře. S tou ženskou nešlo nikdy nic normálně, takže proč by to tentokrát mělo být jiné.

 

Podívá se na Sherlocka. Nejspíš zaujal roli dvanáctiletého stydlivého kluka, který se rozhodl dělat nedostupného a kouká kamkoliv jinam, jenom ne na ni.

 

John se posadí vedle něj, a když k nim přijde obsluha s jejich objednávkou, poděkuje za ně za oba. Jedno pivo a pro Sherlock pouze minerální vodu. Podivný pocit na dně žaludku. Snad záchvěv podobný nervozitě.

Takže detektiv chce zůstat při smyslech, no jistě, aby taky ne. Další z úsměvů Irene Adlerové v Johnově hrdle přivolá žluč, kterou musí rychle spláchnout vychlazeným ležákem. Jen z pohledu na ni mu je podivně zle. Teda víc než obvykle a musí své pěsti zatnout do kalhot pod stolem ze strachu, že když to neudělá, neovládne se.

 

Pak uslyší klapot podpatků. Ten nezaměnitelný zvuk, který mu evokuje jen zklamání a frustraci. Zdvihne pohled, obemkne prsty svou sklenici, až mu zbělají klouby na prstech, a srovná ramena jako voják, kterým vždy byl. A jen pár úderů srdce poté, co se ta domina postaví přímo před jejich stůl, se přemlouvá k tomu, aby neřekl nic nepatřičného.

 

Dlouhé rudě nalakované nehty zatrylkují svůj svůdný taneček o dřevo stolu a úlisný úsměv se pokusí přilákat pozornost Sherlocka, který poprvé od té doby odvrátí pohled od stěny naproti.

 


Vydáno: 14.3.2019 20:56 | 
Přečteno: 119x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).

Jméno
Kontrola tyto znaky přepište do pole kontrola
Text
  b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

icon , - odpovědět
avatar
Vidím to před sebou, John narovná ramena a je tu voják. Červené drápky bubnující o stůl, oj ta žárlivost 5
icon odpověděl(a)
Blanch
3 10 Mám ráda žárlivého Johna <3
, - odpovědět
avatar
Vypadá to zajímavě ale takhle to utnout to se děla? 5
, ... odpovědět
avatar
Blanch! A to je jako všechno?! Takhle navnadit v první kapitole, to je podlý! :D Kdy bude další? 5
icon odpověděl(a)
Blanch
Zítra bude další :D
Každý den bude jedna, pokud budu stíhat časově přidávat. Já už jich mám pár do zásoby :)

Obsah těchto stránek není vhodný pro osoby mladší 18 let. Texty mohou být příliš explicitní.
Dodržujte prosím pravidla webu.
Obrázky ze záhlaví jsou oficiálními photoshooty herců Toma Feltona a Daniela Radcliffa, které jsou volně k využití.