..: Továrna na absolutno :.. 46. Čtyřicet šest na prdel - Továrna na absolutno
Kategorie: Pretty woman

46. Čtyřicet šest na prdel

Fandom: Harry Potter
Rubrika: Pretty woman
Hl. postavy: "Harry Potter", Draco Malfoy, Remus Lupin, Severus Snape, Ron Weasley, Hermiona Grangerová, Ginny Weasleyová, Charlie Weasley, Kingsley Pastorek, Stan Silnička aj.
Páry: Harry Potter/Draco Malfoy, Severus Snape/Remus Lupin aj.
Žánr: genderswap, slash, detektivní, dobrodružný, darkfic, depresivní, angst, romantika

 

 

 

Když následující den Kingsley Pastorek ve své kanceláři spatřil Harryho Pottera, nevěřil vlastním očím.

Mladík před ním stál s výrazem, který jasně dával najevo, že tuhle změnu neplánoval. Opět. Kingsley si zhluboka vzdychl a odolal nutkání plácnout se rukou do čela. Někdy měl pocit, že šéfuje cirkusu, a ne ministerstvu kouzel.

Jakmile mu mladík vylíčil, co se stalo, chvíli na sebe mlčky hleděli a přeměřovali si jeden druhého. Harry na Pastorka koukal s upřímnou lítostí a z očí se snadno dalo vyčíst, že potrestal akorát sám sebe. Naopak Pastorek na něj shlížel odevzdaně s pocitem, že i malému nevyzrálému dítěti by bylo jednodušší vysvětlit, že nemá něco dělat. Protože Harry Potter byl samostatná frustrující kapitola v knize jeho vlastního života.

 

Pak soucitně nadhodil. „Harry?“

„Pohnojil jsem to,“ klesl zničeně na židli před Pastorkovým stolem, aniž by čekal na výzvu. „Všechno… Já to vím.“

„Harry,“ řekl pouze napůl zklamaně, napůl soucitně. Nebylo složité vycítit z mladého muže, jak mu je. Pastorek viděl, jak ho to vnitřně užírá a věděl, že nemá cenu do těch čerstvých ran přisypávat zlomyslně sůl, i když by si to ten pitomec zasloužil.

Harryho největším trestem byl fakt – stejně jako při první nežádoucí přeměně – že už je to definitivní. Za předpokladu, že nehodlal k Oblouku chodit z plezíru každého čtvrt roku, to by z něj chytil ministr už nejspíš psotník nebo dračí spalničky.

A Harry Potter, teď už ve vší parádě, vypadal, že s touhle staronovou situací není nikterak spokojený.

„Už podruhé jsem neuposlechl vaší rady.“

„Zase…“ zakroutil hlavou muž s temnou pletí a vložil si obličej do dlaní. Chvíli byl ticho, načež si promnul kořen nosu a spánky ve snaze trochu ulevit migréně, která se pomalu dostavovala.

 

Někdy mu tento dospělý muž opravdu přišel jako puberťák, který dělá věci jen proto, aby vzdoroval. Ale u Harryho věděl, že to není touha po vzdoru, ale že jádro pudla je právě v tom, že jeho srdce překypuje láskou a snahou pomáhat. Ale ani tak svému kmotrovi nepomohl, že?

Proč nedokázal pro jednou věřit Kingsleyho úsudku a nenechal to na něm? Harry byl odjakživa hodně nerozvážný a spontánní. Dost často si tím jen přitěžoval, protože nedokázal odhadnout situaci. Pastorek si naivně myslel, že za ta léta praxe, co byl bystrozorem, se už naučil, kdy je lepší počkat a kdy ne. Evidentně se mýlil.

Chápal jeho pohnutky, nicméně právě proto měl být Harry trpělivý. Nikdy není nic zadarmo a bylo dokázáno, že více hlav více ví.

Jeho haló akce na záchranu kmotra už mu začínaly mírně zvedat tlak.

Dal si načas, než se plně uklidnil a pokračoval. „Už bych si měl začít zvykat na to, že udílet rady zrovna tobě je jako mluvit do zdi. Totiž, že je to naprosto bez efektu. Alespoň máš zpátky svou podobu a identitu. Nesmíme to brát tak zoufale…“

Smutný pohled smaragdových očí však říkal něco jiného. Jejich majitel vzdychl. „Nerozumíte tomu. Já už nechci být Harry Potter. Mně to tak vyhovovalo.“

„Já to chápu. Ví to už někdo další?“

„Ne. Ale nemám odvahu to říct Dracovi. My dva…“

„Vím, že jste se měli brát, na to nezapomínám,“ podotknul ministr a odstrčil stranou nějaké papíry, aby se lokty mohl opřít o stůl. „Je mi jasné, že to mění celou situaci.“

„Netuším, co mám dělat. Podělala… Totiž podělal jsem to. Zničil jsem si život. Zničil jsem ho nám oběma. Draco o mě takhle už nebude stát.“

Starší muž si ho chvíli prohlížel. Tušil, že jeho vztah k Dracovi přerostl v něco silnějšího, ale nikdy by nehádal, že jeho láska překročí i hranice pohlaví. Nebo bylo v Harrym Potterovi víc, než svět vůbec tušil. Nedokázal stejně smýšlet o Dracu Malfoyovi, ale nemohl mladíkovi odepírat naději, protože mladého Malfoye zas tak dobře neznal.

„Víš co, vezmi si pár dní volna. Stejně teď pro vás nemám žádný případ. Kdybych tě tu nutně potřeboval, pošlu sovu nebo depeši krbem. Vezmi si volno a všechno si v klidu promysli.“

Párkrát ho poplácal po rameni a snažil se ho uklidnit, přestože v něm samotném to trochu vřelo. Stejně se to míjelo účinkem a nebylo na tom nic překvapivého. Nepomohl by sám sobě, natož Vyvolenému chlapci. Harry tím uškodil zejména sobě, nikomu jinému. Opravit pár rozdrolených cihel na Odboru záhad byla otázka jednoho možná dvou mávnutí hůlky.

A vypadalo to, že protentokrát si ani neodnesl žádné vážnější zranění, než jak tomu bylo minule.

Nakonec se mladý bystrozor zvedl ze židle, když v tom ho za ruku uchopil Kingsley. „A nemaluj ještě čerty na zeď. Láska nespočívá jen v tělesné přitažlivosti. Možná tě mladý Malfoy mile překvapí.“

„O tom silně pochybuju,“ sklopil mladík s havraními vlasy oči k zemi. „Pro někoho jako je Draco, je to dost důležitý aspekt."

Pak vyšel rovnou ke dveřím. Ještě, než za sebou zabouchnul, otočil se na muže za stolem, „Pane ministře…“

Oslovený zdvihl hlavu.

„Díky…“ procedil smutně Harry.

„Za co?“ optal se Kingsley, zatímco se mračil.

„Že se na mě nezlobíte.“

Kingsley se ve skutečnosti zlobil, ale celou situaci navzdory všemu chápal. „Co mám s tebou dělat, Harry,“ chápavě se usmál. Tichý hlásek v jeho mysli ale pronesl něco jiného. Zasloužil bys čtyřicet šest na prdel!

 

 

***

 

 

Harry si sice vzal volno, jak mu bylo doporučeno, ale ne přesně tak, jak si Kingsley představoval.

Ráno, co ráno se vracel do své kanceláře na odboru záhad, přestože ho ministr vysloveně požádal, aby se tam už nevracel. Ale on musel. Musel to spravit. Musel to zase vrátit tak, jak to bylo, než přijede Draco. Opakovaně se tajně vloupával k Oblouku a dotýkal se ho na různých místech, poněvadž doufal, že ho zase přemění nazpět. Ovšem snaha se míjela účinkem. Jako by ten oblouk fungoval jen v situacích, které nedokázal předvídat. Jako by vycítil z Harryho, že když chce, nedostane to zadarmo.

Snad jako by to byl záměr a ta pochybná neprobádaná magie nereagovala na nynější Harryho podněty.

Byl to osud? Nějaká vyšší moc? Něco nebo někdo to tak chtěl? Někdo za obloukem?

 

Jakou vlastně Oblouk měl doopravdy moc? Dodnes to nikdo nezjistil. Nikdo na tomto oddělení ani mimo něj nikdy nevypátral, co za jeho závěsem je, co znamenají ty ševelící hlasy a proč tady vlastně je. A když se o to někdo pokusil, ničeho nedosáhl. Harry Potter byl první osobou, na kterou ten kus kamene reagoval. Ale proč?

Byl rozhodně první v historii čar a kouzel, komu se stalo něco tak významného jako je změna pohlaví. Věděl, že minstr najal pár svých lidí, aby se Oblouku začali okrajově věnovat právě kvůli změně, která se s Harrym udala, ale prozatím tomu ještě stále nevěnovali tolik pozornosti, kolik bylo potřeba.

 

A proto se bývalý Nebelvír tolik snažil dozvědět aspoň něco. Proč ta magie přestala fungovat? Proč z něj tehdy udělala ženu a teď zase muže? A proč ho nepromění znovu? Měl to na svědomí fakt, že tam chodil záměrně, ale tentokrát s jiným cílem než původně?

Co tehdy hrálo hlavní roli, když se Oblouk rozhodl změnit jeho genetický kód? Krev? Když se praštil, vždycky krvácel, nebylo tomu tak?

Ale háček byl v tom, že to nebyla příčina, nýbrž důsledek. Krev spustil až právě následný pád, který pro změnu zase vyvolal dotek.

Ale za zkoušku to přece stálo…

Když už páté ráno Harry stál před kamenným runami obtěžkaným vstupem do neznáma, byl připraven na vše a v pravé ruce držel napřaženou hůlku. Pokud to ani dnes už nemělo vyjít, rozhodl se, že se vší tou zbytečnou snahou skončí. Představa toho, že bude muset čelit následkům své do nebe volající hlouposti, ho děsila při každém vstávání i usínání.

Koneckonců se měl zrovna dnes vrátit Draco domů. Té konfrontace s ním se bál nejvíc.

 

V posledních dnech si přehrával veškeré možné scénáře, které by mezi nimi mohly proběhnout, ale k jeho smůle ani jeden nebyl pozitivní a neměl šťastný konec.

Zatnul zuby a jemně procedil: „Sectusempra,“ ale jen tak, aby sám sobě příliš neublížil. Čekaje, co se bude dít, sledoval, jak se napříč jeho dlaní začala objevovat tenká krvavá řezná rána. Sykl, ale zatnul zuby. Pár nádechů na to napřáhl ruku a krvavou plochou se dotknul kamenného oblouku a poté i závěsu v něm.

Postřehl, jak začaly být šepotavé hlasy zničehonic hlasitější. Překrývaly jeden druhý, až se po chvilce zdálo, že téměř křičí. Jako by to byly výčitky směřované jeho směrem. Měl z toho velmi špatný pocit a tělem mu projel elektrizující impulz, který akorát způsobil, že mu naskočila husí kůže a na dně žaludku se mu usídlil pomyslný těžký uzel. Pak náhle všechno ustalo.

Harry s divoce bušícím srdcem strnule stál s nadějí, že se něco významného stane. Pět vteřin, deset, třicet, minutu, dvě minuty, pět minut. Ale nestalo se vůbec nic.

Bezmocně padl na kolena a hlasitě zakřičel, „PROČ!“

Nic už nemělo cenu.

 

 

***

 

 

„Harry?“ tolik známý hlas Draca Malfoye se rozléhal halou. Blonďák si zvesela kráčel po chodbě, jako by se mu přihodilo něco velmi pozitivního. Za doprovodu pískotu uložil na zem zavazadlo s věcmi, a pak šel rovnou do kuchyně. V očekávání slavnostní večeře, kterou si v dopisech přímo vyžádal, vykročil až natěšeně a zvesela.

Ale když však do kuchyně dorazil, setkal se pouze s dřezem plným neumytého nádobí. Nikde žádná pečeně nebo aspoň brambory. Žádný pudink nebo nějaký hloupý ovocný dezert.

 

Byl zvyklý, že ho Harry záměrně neposlouchala na slovo už z principu, což byla urážka cti Malfoye, ale nebyl zvyklý na to, že by byla až tolik nelidská a ignorantská. V jádru doufal, že mu udělá aspoň palačinky nebo něco jednoduššího, protože o jejích citech si byl víc než jistý. A měl vážně hlad jako vlk.

Těšil se, že po týdnu zase uvidí přívětivou tvář. Že ji obejme, políbí, společně povečeří, a pak prožijí další z jejich vášnivých nocí, kdy ji do svítání nenechá spát.

 

Nechtěl být podezíravý nebo paranoidní, ale už teď se mu zdálo, že tady něco nehraje. Harry nikdy nenechávala kuchyň neuklizenou. Vždyť na to stačilo jedno z těch kouzel, co ji naučila Weasleyovic paní máma. Proč by to nechala v takovém stavu?

„Harry?“ zavolal Draco znova, tentokrát mnohem hlasitěji. Nedostávalo se mu však stále žádné odpovědi. Byt byl až mrtvolně tichý a jeho hlas se jako ozvěna odrážel ode zdí.

Poté, co prohledal jejich komnaty, mu nezbývalo nic jiného než ještě zkusit přijímací salónek.

 

Jak jinak. Jakmile se postavil do širokých dveří a opřel se o jejich zárubně z masívu, spatřil chomáč černých vlasů, jak se neúspěšně schovává za opěradlem křesla. Usmál se.

Bylo možné, že Harry usnula, a proto ho neslyšela. Mohl by ji překvapit tím, že ji zezadu obejme a políbí. Když si však nakročil, aby ji pohltil v objetí, křeslo se najednou obrátilo čelem k němu a on tak mohl po dlouhých měsících zase spatřit tvář svého někdejšího rivala.

Tutam byly dlouhé černé vlasy. Pryč byly ženské proporce a s nimi i jemnější rysy. Jediné, co se nezměnilo, byly ty hluboké oči. S obrovskou provinilostí se na něj upíraly a prosily o odpuštění.

To ticho mezi sivým a smaragdovým pohledem by se dalo krájet na obrovské kusy a chytat do dlaní. Jeden mladík si přeměřoval toho druhého, ale ani jeden neměl odvahu cokoliv říct a celou tu šarádu spustit.

Dracovi mimoděk klesla čelist a když už měl otevřená ústa, po chvíli zaklel, „Salazare!“

Harry netušil, jak tohle prohlášení okomentovat. Čekal cokoliv – nadávky, řev, kletby, urážky, ale nic tak prostého a trefného.

„Řekni mi, že to, co vidím, není pravda. Že se mi to zdá. Že sním, a ještě jsem se neprobudil,“ pronesl potichu blonďák a překřížil si vzdorovitě ruce na hrudníku, maje v obličeji vyzývavý výraz.

„To bych lhal,“ opáčil zklamaně černovlasý Nebelvír a vstal.

Draco se zhluboka nadechl, „V tom případě… Myslím, že už je načase, abych se odstěhoval.“

Harry zaskočený tak náhlou reakcí, neudržel své emoce pod pokličkou a zkřivil bolestivě rty. Ne, že by takovou reakci sám ve všech těch svých pomyslných scénářích, které se mu prohnaly hlavou, nezrekapituloval jako možnost, ale emoce mu zastíraly racionální myšlenky a on nedokázal čelit tolik definitivní odpovědi. Odpovědi bez možnosti jakéhokoliv kompromisu nebo dohody, protože Draco očividně o kompromisy nestál a už vůbec nebyl ochotný dál v konverzaci pokračovat. Měl jasno.

Oči Harrymu podezřele zvlhly, ale stále se snažil nevyznít příliš hystericky. Naprosto chápal Dracovo rozhodnutí, i když neskutečně bolelo.

„Draco…“

„Potřebuješ to vysvětlit? Nejsem buzna, Pottere. Jsi chlap a já prostě s mužskýma nešukám. Doufám, že jsem to vysvětlil dost srozumitelně.“

„Draco,“ oslovil ho znovu něžně Harry a přejel dlaní po jeho rameni ve snaze si získat jeh pozornost, možná porozumění. Tohle prohlášení opravdu bolelo.

„Nesahej na mě!“ křikl tentokrát Draco a agresivně sprovodil jeho dlaň ze svého ramena. „Odcházím,“ oznámil prostě a netrvalo to ani pět minut, než byl pryč. A s ním i jeho sbalené věci.

 

Jejich minulost, jejich budoucnost, jejich city, jejich láska, vše, co dělalo z Harryho života to nejkrásnější.

Takže zase jako dřív – dva nepřátelé. Potter a Malfoy. Tohle byla jeho odpověď.

Harry si musel přiznat, že tento scénář, byť ho napadl, považoval po těch měsících za nemožný. Draco se za tu dobu, co bydlel na Grimmauldově náměstí, tolik změnil. Harry doufal, že si s ním alespoň promluví, ale nezbylo mu nic jiného než oči pro pláč. A bolest uvnitř jeho srdce byla mnohem větší, než si dokázal představit. Protože ho opravdu miloval. Bezvýhradně a bez předsudků. V jakémkoliv těle.

Draco se nezměnil, to jen on, Harry Potter. Ta láska tam totiž byla pravděpodobně vždycky. Jen ne vždy měla možnost rozvíjet se a sílit.

A stejně tak i umřít.

 

 

***

 

 

Kingsley Pastorek ještě večer stále seděl za svým stolem a podepisoval nějaké důležité dokumenty, když se ho rozhodl navštívit nečekaný host.

Klika na dveřích se pohnula a do přítmí kanceláře vstoupila vysoká silueta.

„Přejete si?“ oslovil Pastorek hosta.

„Vy jste ministr kouzel?“ optal se hlas, který byl muži povědomý, ale nedokázal ho v tu chvíli zařadit.

„Ano, jsem, co byste si přál?“

„U Merlinových vousů… Kingsley?!“

„Prosím? S kým mám tu čest?“ optal se zvědavě bývalý bystrozor a v momentě, kdy příchozí přistoupil až k jeho stolu, se chytil pravačkou šokovaně za hrudník.

„To není možné!“ zvolal jako nepříčetný.

„Tohle jsem chtěl říct já!“ zasmál se zvonivý hlas.

A pak ještě prohlásil: „Ty a ministr. U všech skřítků. Máti, podrž mě! To je teda gól!“


Vydáno: 15.8.2020 23:47 | 
Přečteno: 151x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

, Parada odpovědět
avatar
Chudák Harry Draco by si mněl z ním promluvit a ne hned odejít. 7
, ... odpovědět
avatar
Haaaa...? Zlomené srdce a... a... a... Sirius? 4
Vážně... Draco nemusel být hned tak hnusný, jasně, byl to šok najít místo krásné černovlasé ženy zpátky Harryho-muže, ale sakra...
Těším se na další...
icon odpověděl(a)
Blanch
:D Ze ty si to jeste pamatujes? :)


Nejnovější komentáře
Vše o světě omegaverse - Jo, ona... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 23.10.2020 19:28
Vše o světě omegaverse - Přišla ... Zaslal/a: Kris  •  Čas: 23.10.2020 18:09
1. A jako Azkaban - To znám... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 9.10.2020 21:05
1. A jako Azkaban - :D Jako... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 9.10.2020 21:02
1. A jako Azkaban - Přidává... Zaslal/a: Miona  •  Čas: 9.10.2020 15:46

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2009.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
icon :) Zrovna další díl opravuju, takže během dneška by měl vyjít, jen nevím, v kolik hodin to stihnu přidat, nejspíš k večeru, ale je to jen odhad.
my chceme Pretty woman, prosím prosím
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
patříš mezi moje oblíbené autory !
Ahojky. Našla jsem tě přes wattpad a musim řict že to tu máš moc hezke a vidim že i hodně povidek co jsem nečetla. Jinak moc hezky píšeš ! Je vidět že už máš něco za sebou. Doufám, že toho ještě hodně napíšeš. Ještě jsem nečetla všechno, ale už teď
Taky nestačim koukat. Fakt moc hezke to tu máš. Hlavně povídky.
<3 uzasny web
n
icon nakopnou a motivují ;)
icon psát, že nevím, kde začít :D, takže nechci nic konkrétního slibovat. Něco brzy přibude, ale co mi zrovna trkne do oka, to je druhá věc... Ještě jednou díky za to, že jsi trpělivý. Jsem ráda, žes dal vědět, i když nepíše komentáře, autora takové vzkazy ...
icon Zdravím, Davide, děkuji ti za milá slova a trochu té motivace :), poslušně hlásím, že PC je v pořádku a připraven ke spolupráci, a já se zrovna vrátila z dvoutýdenní dovolené a třeasu se na to, až zase sednu k wordu, ale je toho tolik, co bych chtěla p...
Moc komentare nepisu, protoze sem bohuzel liny, ale chci abys vedela, ze sem chodim skoro denne, abych se presvedcil jestli prece jen nahodou neni neco noveho. Drzim palce! Ses fakt skvela!
Vim, ze si mela nejake potize, Blanch. Ale muzu sezeptat, jak natom ted jsi? Dockame se brzy nejakych kapitol? Strasnese tesim naPavouci sit i na Status Quo! Nechci vubec na tebe tlacit, jen me to zajima, protoze jsem nateseny! Pises skvele. Moc koment...
icon Uhm, snad co nejdrive. Potrebuji dodelat jeden vetsi projekt, a pak uz konecne bude vic prilezitosti a casu :)
Kdy bude zase Pavouci sit?
icon Hodila jsem pro všechny případy do sekce HP kapitolovek text s odkazy, najdeš to případně tam ;)
icon na ty povídky, které jsou teda ale v hrozné podobě a neopravené tak, jak byly před lety. A nejde tam přidávat komentáře.
icon Pokud myslíš v sekci tvorby HP, tak ty, které nejsou žlutě, nemají odkaz (záměrně), nejsou tady ještě vložené. Pracuji na jejich korektuře. Ale když si najedeš do sekce PROFILY, najdeš tam odkaz na můj starý blog nebo slash web, jsou tam staré odkazy n...
Máš tam některé povídky dopsané ale nemůžu se na ně dostat.
icon Davide: diky moc za podporu ;), Drarry psat urcite budu, je to moje srdcovka a jsem rada, ze se libi.
icon Keiji: No, aktivne se moc rict neda no :D, ale tak ja jsem par let mela pauzu taky, psala spis pro sebe, jen mi to webovani a vykecavani proste chybelo :). Jako tytam jsou ty stary casy, kdy to slo vsechno snaz, ted je to narocnejsi :). Davide: diky mo...
*v hlavě rodí dál. (Nevím, jestli se ten zbytek věty umazal, nebo je to někde schované :D)
Máš můj obrovský obdiv, že stále dokážeš aktivně (ať už si pod tímto slovem člověk představí cokoliv :D) psát. Mně i dalším lidem, které znám a psali často a bavilo je to, se to nějak bloklo a je dost těžké ty ledy prolomit, i když příběhy se v hlavě r...
Hojda. Jsem nadsenej, ze ses vratila, Blanch. Doufam, ze budes zas psat drarry jak driv. Ctu tu novou povidku a vypada bezva. Tesim se na dalsi. Vzdycky jsem mel rad tvoje povidky!
icon Tak já jsem tu měla Harryho Pottera a ani o tom nevím...
Harry Potter
icon Abych tě svou "přehnanou" aktivitou nezklamala :D, ale díky. Budu se snažit.
Skoro neverim svym ocim! Blanch je zpatky?! Blanch je zpatky! Budu se tesit, co vymyslis. Prectu si vsecko!
icon Prosím, pokud máte na mě nějakou prosbu nebo žádost, vkládejte komentáře spíš do Knihy. Kecálek slouží spíš k ptákovinám ;)
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2020