..: Továrna na absolutno :.. 57. Padesát sedm galeonů - Továrna na absolutno
Kategorie: Pretty woman

57. Padesát sedm galeonů

Fandom: Harry Potter
Rubrika: Pretty woman
Hl. postavy: Harry Potter, Draco Malfoy, Remus Lupin, Severus Snape, Ron Weasley, Hermiona Grangerová, Sirius Black, Charlie Weasley aj.
Páry: Harry Potter/Draco Malfoy, Severus Snape/Remus Lupin, Sirius Black/Charlie Weasley aj.
Žánr: smut, genderswap, slash, detektivka, dobrodružný, psychologický, depresivní, angst, humor, romantika

 

 

 

Už když Draco za sebou zavíral dveře a pohlédl na šedou vzorovanou zeď naproti, bouřil v něm zvláštní neklid. Neplál v něm vztek, jak by si býval myslel, nekrmila ho zarputilá snaha pomstít se nebo být za každých okolností nepříjemný, i když se tak zažité pózy těžko zbavoval. Cítil něco mnohem ryzejšího a mnohem útočnějšího, co si s ním v posledních týdnech pohrávalo a nenechávalo ho klidným.

A přesto se smál. Sám sobě? Jemu? Jim oběma?

Potter měl pravdu. Žárlivost.

To slovo se v jeho mysli převalovalo ze strany na stranu a razilo si cestu dál. A on čím dál lépe chápal jeho obsah. Nikdy by si nepomyslel, že tento pocit pozná. Nikdy ani neměl příležitost ho poznat.

 

Jeho životem proplulo mnoho žen, ale jednu po druhé nakonec opustil s tím, že v nejlepším by se mělo přestat, nehledě na fakt, že jeho samotného obvykle začaly po pár týdnech nudit. Pár zlomených srdcí mu svědomí nijak netížilo.

Žádná z nich v něm nedokázala probudit emoci, která by se byť jen vzdáleně mohla rovnat pocitu, který o člověku vypovídá, že je alespoň trochu zamilovaný. Nebo má při nejmenším aspoň rád. Žádná z nich. Už se dávno smířil s tím, že buďto do konce života zůstane starým mládencem, nebo se ožení nějak výhodně, nicméně bez lásky, které on nebyl schopný.

 

A pak se tohle všechno semlelo, aniž by stihl přemýšlet o tom, jak padá do té propasti plné touhy a nenaplněných přání. Zavřel oči a opřel se o mramorem vystavěnou zeď.

 

Miluju tě.

 

Ta dvě slova bořila pilíře jeho ovládání. Bořila hranice veškeré koncentrace a odstupu. A nitrem mu to vyznání rozlévalo hřejivý pocit spokojenosti. Ovinulo se kolem tolik důležitého svalu uvnitř hrudi, že se plavovlasý bystrozor sám nepoznával.

 

Vybavil si odhodlanou a mírně zčervenalou tvář Harryho Pottera. Jak tam stál a pevně mu hleděl do očí. V té zelené hloubce byl vidět strach, ale ten nikdy dřív Nebelvíry neodradil. Načež ta dvě slova vyslovil.

Mravenčení v Dracově podbřišku mu napovědělo to, čeho už se tak dlouho obával. Ani on mu nebyl lhostejný. A Salazar vem skutečnost, že už nebyl ženská, která dokázala roztavit led v jeho srdci.

Najednou si uvědomil, že je mu to úplně jedno. Kdy pochopil, že mu na něčem, co kdysi považoval za rozhodující, najednou nezáleží a přijde mu to nepodstatné?

Je tohle ten mezník, kdy se říká, že člověk dospěje? Nehledě na jeho skutečný věk? Někdy v průběhu vnitřního neklidného boje s vlastními city překročil ten příslovečný most.

 

Roztříštěná mozaika společných vzpomínek se začala slepovat dohromady a tvořit jasný obraz. Už nemohl dál před tím vším utíkat. Už nemohl dopustit, aby žil ve věčném sebezapření a ignoroval realitu. Žárlil, dost žárlil. Už se nemohl dívat, jak to jediné, co kdy měl a čeho si opravdu vážil, mu uniká mezi prsty kvůli vlastní tvrdohlavosti.

Dobrá, stále se cítil mírně pokořený. Ale ve srovnání s tím, jak mu celá tahle situace ubližovala zevnitř, to byla jen nicotná daň za všechny ústupky. Tady nebylo už co řešit. Věděl, co musí dělat. Buď teď, nebo nikdy. Pokud to neudělá teď, může to být jeho poslední šance.

V mysli mu vytanul obličej toho Weasleyovic svalovce a jen ta představa mu hnula žlučí.

 

Aniž by si to uvědomil, už se natahoval dlaní nazpět po klice. Otvíral dveře a v přímé konfrontaci s Potterovým zeleným pohledem bez brýlí, který byl zamlžený závojem smutku, si to šinul přímo k němu. Semlelo se to tak rychle, že si ani nestihl vynadat za to, že se vůbec nechová jako Malfoy a že se musí jeho předci obracet v hrobě.

Popadl černovlasého mladíka za předloktí, chopě se zároveň i jeho kabátu ze stojanu a táhl ho ke krbu do vstupní haly ministerstva.

Trvalo to to nesnesitelných pár vteřin, zatímco vhazoval do krbu letaxový prášek, zvolal adresu a nějaké latinské slovo, které bylo zřejmě heslem ke vstupu. Chvíli na to se oba dva objevili v prostorném salónku plném starobylého nábytku.

Než si nechápavý Harry stihl uvědomit, kde asi zrovna jsou, Draco se otočil k obrazu, kterého si Potter doposud nevšiml, i když vévodil celé místnosti.

„Ani slovo,“ zavrčel pán domu na muže s plavými licousy a plnovousem a ukázal na něj do rámu výhružně prstem. „Vím naprosto jasně, že ať už chceš říct cokoliv, tak se mi to nebude líbit, takže mlč.“

 

Muž na obraze se zakabonil a už se chystal něco poznamenat, když v tom Draco Harryho téměř bezohledně odtáhl dál ke schodům a po nich až do prvního patra dlouhou chodbou ke svému cíli.

Dveře za nimi ani nestihly zaklapnout, když byl Harry silou vhozen na rozlehlé manželské letiště. Sam překvapený ani nedostal prostor zareagovat a mrknutí oka na to už ležel na lopatkách. Zalapal po dechu s jasným plánem cokoliv říct nebo naznačit, ale nakonec z něj nic nevylezlo. Dracovo jednání ho tak rozhodilo, že mu nezbývalo než se nechat ovládat. A co by zapíral - moc příjemně ovládat.

Protože v následujících řádech sekund ho Draco svou vahou přimáčkl k matraci, doputoval dlouhými prsty k Harryho čelisti a nečekaně spojil jejich rty v hluboký a vášnivý polibek. Prsty doputovaly přes čelist až za ucho a propletly se do jeho havraních vlasů, které svou nepoddajností přímo vybízely k tomu, aby o ně někdo s něhou pečoval.

 

 

***

 

 

Sirius se nervózně ohlížel na hodiny nad plotnou v kuchyni, ty jako by každou minutou posouvaly čas rychleji a rychleji. S Charliem už měli vypitou druhou třetinu nabroušené karafy, z níž se linul pach kvalitní whisky.

Harry pořád nedorazil. Opravdu to vypadalo, že nejenom že nedorazí pozdě, ale nedorazí vůbec.

Na jednu stranu ho to znervózňovalo a na druhou stranu to byl důkaz, že se jejich plán setkal s úspěchem. Charlie vycítil, kam směřují Siriovy myšlenky.

„Ten už dneska nedorazí,“ řekl klidně a chápavě se na něj podíval, maje v očích skryto ještě něco víc. „Měl bys být spokojený. Vypadá to, že Malfoy přece jenom není takový hlupák.“

Sirius se křivě usmál. Kdy se to vlastně všechno odehrálo? Kdy sám sobě odpustil, že nechal Harryho ve spárech Zmijozela?

Dobrá – musel přiznat, že Draca Malfoye zase tak dobře neznal a mohl mu křivdit. Ne, určitě dělali správnou věc. Harry si zasloužil konečně trochu toho štěstí, a pokud je po boku mladého Malfoye, pak mu nesměl stát v cestě. Vzdychl.

„Možná by ses mohl uvolnit,“ podotknul Charlie a podíval se na něj pohledem, který Sirius často vídával u Molly Weasleyové. Byl plný něhy a porozumění. Weasleyovi byli všichni podobně dobrosrdeční.

Což se ovšem nedalo s jistotou tvrdit o něm. Už jen jeho původ se na něm značně podepsal, i když valná část výchovy selhala.

„To se snadno říká a hůř dělá. Ale třeba to přijde s prázdným dnem sklenice,“ usmál se. „Harrymu věřím, ale jemu ne.“

Charlie se k Siriovi blíž naklonil, „To, co jsem v jeho očích dennodenně vídal, byla žárlivost, věř mi. A Malfoyové jsou dost majetničtí na to, aby přenechali někomu něco, co už bylo jednou jejich.“

„Mluvíš o Harrym, jako by byl jen věc. Já nechci, aby ho Malfoy bral jako součást svojí sbírky. Oni si neumí vážit ani věcí, ani lidí. Pokud je takový, jako býval Lucius, a můžeš si být jistý, že výchova z člověka hodně udělá, ať už dobrá nebo špatná… Tak potom…“

Charlie přerušil rozjímání nad katastrofickým scénářem týkajícího se potomků z Malfoyovic klanu. „Jen interpretuju slovy jejich staletí vštěpovanou filozofii. Abych byl přesný, ale jen v tom to není. Věř mi, Siriusi, ten blonďatej pitomec ho má vážně rád, tím jsem si jistý. Tys tam nebyl…“

„Já vím,“ položil Sirius Charliemu na rameno ruku, aby dal najevo svoji zúčastněnost a přikývl na jeho poznámku, „věřím ti to. Jen to špatně nesu.“

Charliemu se to pořád zdálo nedostatečně uspokojující. Pořád ze Siria cítil spíš odevzdanost než důvěru.  Odněkud ze zadní kapsy vytáhnul starou ošuntěnou peněženku z dračí kůže. Nakoukl do jejího obsahu, a pak se podíval na svého komplice.

„Dám ti padesát sedm galeonů – to je všechno, co u sebe mám – když se ti dva dnes nedají dohromady.“

„A když se dají dohromady? Co mám dát já tobě? Pro mě peníze v sázce jsou až příliš snadno získatelné, nemyslíš?“

„Splníš mi přání.“

„Jakékoliv?“ zarazil se Sirius. „To trochu převyšuje hodnotu padesáti sedmi galeonů…“

„Jakékoliv,“ potvrdil mladík se zrzavým ohonem spadajícím přes rameno a nenechal se zviklat. „Neboj se, nebudu tě týrat a rozhodně nebudeš trpět. To by mi mamka nikdy neodpustila.“

 

Pohled připomínající nebe před bouří se vtiskl do toho druhého, když na něj Charlie s úsměvem mrknul. Sirius měl přece rád výzvy. Jako za starých let. A jaký Charlie asi tak může být protivník, ne? Když si to správně odůvodnil, pak už nezbývalo, než zareagovat.

„Dobře. Chceš to stvrdit i magicky?“

„Ne, Siriusi. Jsi čestný člověk a já ti věřím, stejně tak doufám, že věříš, že i já jsem čestný. Založíme tuhle sázku na naší cti,“ podal mu dlaň vyzyvatele, kterou druhý muž směle a pevně stisknul.

„Dojednáno.“

Chvíli se mezi ně proplížilo tíživé ticho, které sem tam proťalo cinknutí sklenice, která se při dolévání z karafy otřela o její hrdlo.

„Siriusi, řekni mi jednu věc,“ začal Charlie a zavdal si whisky, aby se mu lépe pokračovalo v diskuzi, kterou právě špičkami vykračoval na tenký led.

Black se na něj ohlédl a přikývnutím ho vyzval, aby pokračoval, přičemž si zavdal loknutí z tekutého zlata.

„Tvůj vztah k Harrymu je čistě v duchu kmotr-kmotřenec. Máš o něj obavy, protože je to tvůj kamarád a syn tvého někdejšího přítele, viď? Není to tak, že bys k němu cítil něco víc, že ne?“

„Myslíš, že by pro mě byl třeba jako syn? Svým způsobem jo. I když už nejsem o tolik starší, abych se k takovému právu mohl hlásit,“ zazubil se bývalý vězeň. „Ale v mý závěti je ustanovený jako dědic.“

„Ne, Siriusi, myslím tím – nejsi do něj zamilovaný, že?“ zeptal se narovinu zrzek a promnul si dlaně, až mu na jejich hřbetu skákaly mohutné žíly.

Přesně v ten moment se Sirius málem udusil, když mu zaskočilo pití.

„Cože? Zamilovaný?“ pak se rozesmál. „Drahý Charlie, Sirius Black býval lamač dívčích srdcí, Sirius Black nikdy neuměl milovat a pořád neumí. Pokud někdy existoval větší necita v romantice a zamilovanosti, pak byl až za mým stínem.“

„Možná je načase, aby ses to konečně naučil, Siriusi Blacku,“ oslovil ho Charlie celým jménem stejně, jako to před chvílí udělal on.

„Co?“ nerozuměl mu Poberta.

„Milovat,“ zašeptal jemně Charlie.

A nádech poté, co se Sirius pozastavil nad tím prohlášením, využil nestřežené chvilky a natáhnul se přes stůl, aby ho políbil na rty. Lačně se vpil do toho dolního a sál ho, aby z něj extrahoval všechnu jeho chuť, i když byla cítit po alkoholu. K téhle svádivé hře nakonec přidal i jazyk a proboural se jím přes ty měkké hradby a konečně si dovolil ochutnat víc. Letmo se dotkl špičky jazyka, vychutnávaje si tak zimomřivé mravenčení v podbřišku, které způsobilo, že se mu v očekávání divoce rozbušilo srdce. Krev se nahrnula do míst, která právě teď žadonila o pozornost, jenž jim byla odepřená.

Sirius tam jen pořád strnule seděl a nechápal, co se děje. A když si Charlie uvědomil, co udělal, stáhl se. S hrdlem staženým tak úzce, že samotný výraz v jeho tváři musel jasně dávat najevo, jak je překvapeným sám svým jednáním.

„Omlouvám se,“ vydal ze sebe těžce, pak se zvedl, „asi jsem moc pil. Je pozdě, už půjdu.“

Vůbec se neodvážil Siriovi pohlédnout do očí. A během chvíle byl tentam a jediným důkazem jeho přítomnosti byla nedopitá sklenice odložená na stole vedle té Tichošlápkovy.

 

Majitel domu pořád šokovaně hleděl na dno druhé sklenice. Pořád si přemítal, co se to vlastně stalo a jak se to vlastně mohlo stát. A jaké to bylo. Předně nečekané to bylo.

Nečekané. Překvapivé. Zvláštní. Mokré. Horké. Divoké. Dech beroucí.

Pěkné… Nepoznané. Hříšné. A možná taky… Vzrušující?

Položil bříška prstů na své rty a zavřel oči. Už to byly dlouhé roky, co ho někdo políbil. A vůbec s takovou něhou a touhou. Vůbec to nebylo tak hrozné, jak by si myslel.

Ale proč Charlie vůbec utekl? A proč se omlouval? Vždyť si z něj dělal stejně jenom legraci, ne snad? Aby jeho pozornost odvedl pryč od těch vtíravých myšlenek o Harrym.

 

Hmm… Ten kluk ho v poslední době začínal trochu udivovat a mást. Neměl tu čest být u formování Charlieho povahy a hodnot, nicméně i tak se mu v poslední době zdál zvláštní a nechtěl se mu svěřit s tím, co ho trápí.

Namísto toho ho Sirius vtáhl do zákeřného plánu na podporu Harryho a choval se jako naprostý bezcitný parchant.

Něco nebylo v pořádku a Sirius věřil, že on to dokáže změnit. S jeho pomocí to určitě půjde. Hned zítra za Charliem zajde. Hned poté, co… Se vyspí z té děsivé opice, která se mu pověsila na hrb. Poslední dobou možná až příliš pil. Ale kdo by se divil, když toho tolik zameškal?

 

Neměl už ani sílu uklidit po sobě sklenice, takže když poté odcházel do své ložnice, nechal je tam ležet přesně tak, jak byly.

Usnul doslova v momentě, kdy se jeho hlava dotknula polštáře.


Vydáno: 31.8.2020 0:23 | 
Přečteno: 129x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Přidat komentář >

, :) odpovědět
avatar
Nostalgie je sviňa, taky mě drží. Proto jsem se asi i rozhodla zase psát, chybí mi to. Jen kdyby toho času bylo trošku víc...

Jop, bylo to geriway. Já už si přesně nepamatuju, proč jsem ho smázla, ale asi to souviselo s tím, že jsem prostě nechtěla mít mrtvý blog... Možná, že kdybych ho nesmazala, vrátila bych se k psaní dřív... Ale nevím nevím :D Já si vždycky najdu něco, čím vyplním čas :D

Abych nevypadala nevděčně, tak si opravdu moc vážím tvojí nabídky, ale nechci ti tu dělat ostudu neslashovými povídkami :D Navíc, stará tvorba je mi tak nějak jedno, ta by klidně počkala na fanfikce. A nová je kapitola sama pro sebe :D Snažila jsem se teď o víkendu psát a šlo mi to jak psovi pastva :D Takže nic nového jen tak stejně nevznikne a těžko říct, za co to bude stát :D

Každopádně se sem určitě budu vracet kvůli téhle povídce, jo a taky jsem si ještě rozečetla Poprask na Godrickově dole, tak doufám, že bude pokračování, někdy ;)
icon odpověděl(a)
Blanch
To jo, ten cas uz neni, co byval. Tim spis, kdyz mam v hlave tunu fandomu a povidek a pokazde si musim vybrat, ktera bude tentokrat ta vyvolena, ke ktere si sednu.
A pochopitelne znam i ten pocit, kdy me neustale obtezuji myslenky na namety a prubeh povidek, kdyz nemuzu psat. A jakmile se k tomu pocitaci dostanu s tim, ze uz konecne muzu, tak vzdycky prokrastinuju jinde a nebo se objevi jina cinnost, ktere dam prednost. Takovy to nadseni sedat k tomu kdykoliv kazdy den, uz to davno neni, ale tim spis mam ty veci zas vic promysleny a je v tom mene improvizace.

Ja tady nemam nikde psano, ze tu musi byt jen slash :), ja jakoby hetero romanci nectu (ale zas non slashe mi nevadi, kdyz maji bezvadnou myslenku), tu proste uprednostnuju ve slashi, ale ani ja sama nejsem toho nazoru, ze by mel byt vsechno slash, taky do svych slashu cpu hetero pary a dokonce mam v pocitaci rozepsanych par hetero povidek na Doktora Who (protoze k tomu mi slash nesedi, ale zase tam mam tri oblibene hetero pary - vsechno Doktori) a kdysi jsem si myslela, ze to vazne zacnu psat, ale zase me to preslo (a to je asi vyjimka v hetero romanci, co teda obcas vyhledavam). Tim spis, ze bych nikoho neomezovala v tom, co by chtel psat, proste jen nabizim prostor ;), tak kdyby prece jen nekdy, nabidka plati do odvolani (ktere stejne nikdy nebude), takze i kdyby ses k tomu odhodlala treba za rok a ja tady jeste byla, klidne dej vedet.

Ja jsem psala po trech nebo dvou letech a strasne jsem mela problem se do toho dostat. Ale jakmile jsem se rozepsala, najednou to zas naskocilo. Jako kdyz jezdis na kole po letech :D, ale ten navrat byl krev a pot teda, hlavne ja mam ted furt se sebou problem, protoze se mi nezda nic, co napisu, dobry, takze to desetkrat ctu, pak to mesic necham ulezet, pak to zas prepisu, pak zase po tydnu, pak promazu, zase prepisu, je to se mnou desny, uz mam na sebe proste vyssi naroky.

Poprask, tu povidku ve sve hlave uz ted miluju, myslim, ze jsem jeste nikdy nenapsala nic tak promysleneho a provazaneho, jako bude Poprask, ale desi me to zaroven, protoze to bude zas neskutecne dlouhe a komplikovane a ja a moje tempo, toho se v konecnem dusledku nikdo nedocka... A hlavne v hlave je to vzdycky lepsi, nez jak to clovek poda, nebo j mam vzdycky pocit, ze v predstavach to byla vzdycky lepsi a ja to neumim lip napsat :/
Jako, uz ted k tomu mam asi 14 A4 kostru a osnovu :D :D
, :) odpovědět
avatar
Já mám pocit, že pořád ještě odmítám dospět, byť ke čtyřicítce už mám blíž než ke třicítce :D Ne, že bych byla čistokrevný romantik, ale cynik asi taky nejsem. Takové dospělé naivní dítě s velmi sprostou myslí :D Asi tak nějak bych se teď definovala :D
Co se teda toho psaní týče, tak minulý týden jsem fakt zase začala :) Blog jsem smazala už asi před deseti lety, takže to mě netrápí. Povídky mám zazálohované v PC, takže cajk. A ani nepřemýšlím nad svými vlastními stránkami. Nikdy jsem nebyla příliš plodný autor a v budoucnu asi taky nebudu. Navíc jsem začala naivní romanťárnou, na které se plánuju po těch letech zase vypsat. Takže to spíš vidím na šuplíček :D Jedině, co jsem přemýšlela, že kdyby se ti podařilo rozjet ty fanfikce.eu, že bych tam možná vložila ty své staré povídky ;)
icon odpověděl(a)
Blanch
No jo no, jsme stary baby, co zakrnely dusi nekde v puberte asi :D. Jako ja to uplne chapu, i kdyz treba uz potterovky nectu (holt me i ten Harry Potter jako ctenare prestal bavit), tak se mi proste jako autorovi porad libi utikat do toho sveta. A mam trochu podezreni, ze je to proste i tim, ze je to nostalgie a trochu me to vraci do minulosti, kdy bylo vsechno snadnejsi :).
Hovado jsem byla vzdycky, na tom se ani poslednich deset let nic nezmenilo :D, jen si to ted dovoluju nejak vic strkat do tvorby, protoze je mi vic jedno, co si o mne kdo mysli :D

Ty sis blog fakt smazala? Jezisi proc? Vsak ses uz angazovat nemusela, ale ponechat ctenarum tehdy archiv tvorby...
A ja si jeste pamatuju i adresu! Geriway to bylo, ze jo? :)

Jo, fanfikce.eu se blizi pomalu k finisi, ted teda resim dost zasadni problemy s diakritikou pri pridavani a registraci, ktera nechce poslouchat a Weall, ktereho jsem zadala o pomoc, neni k sehnani, tak se mi to brzdi na tom, ale rada bych to do konce roku uz fakt spustila, tak snad to nejak vyresim. Vzdycky neco konecne vyresim, jsem hepy jak dva grepy, ze uz to konecne pojede normalne, a pak najdu dalsi botu, co musim spravit a zas je s tim nejakej problem, takhle uz resim asi patou vec a uz me to sejri :)

Nicmene kdybys chtela, klidne muzes pridavat tady u me, muzu ti pak udelat vlastni sekci a dat adminsky pristup ;), byla by skoda, kdyby ses se svetem nepodelila, psalas moc hezky.
, jop :) odpovědět
avatar
JJ, jsem to já 2
No hele, v té době, kdys to začala vydávat, tak už jsem asi víceméně nic nečetla, takže povídku jsem tehdy zaregistrovala, ale nečetla.
Pokud teď píšeš ještě líp, tak to je paráda. To se máme (my, tví čtenáři) na co těšit 1
Co se týče té naivity, jak zmiňuješ, tak to mi vůbec nevadí. Jak nevyhledávám romantické knížky, tak u fanfikce naopak. Asi proto, že mi romantika v originálních dílech chybí??? Nevím :D A taky si říkám, že pokud už někdo ve ff zabrousí do vod romantiky, tak se té naivitě ani moc vyhnout nedá...
Každopádně, abych nějak zakončila svůj komentář, jsem ráda, že jsem povídku začala číst 10
icon odpověděl(a)
Blanch
Jako to tak asi v zivote nejak je, ja sama jsem silene neromanticka osoba, z kytek radost nemam, nemam potrebu se emocne vyjadrovat, nezalezi mi na nejakych romantickych gestech, jsem spis cynik a prakticka, nez ze bych potrebovala nejaky fluffovity zivotni kulisy. Ale kdyz jde o fanfikce, smarja, z mozku mam cukrovou vatu a zvracela bych cukr :D. Sama se sice ted snazim spis psat syrove a realne (holt uz mi tahne na ctyricet a nejsem zadna naivni dvacitka a prosla jsem si parkrat slusnym peklickem, takze na tyhle romantarny uplne neverim), proste jak to zivot obycejne nastavi (holt je i plnej desnych sracek), ale sama uz vyhledavam ke cteni tvorbu, ktera konci happy endy a kde se projevuje i dostatek toho fluffu. No, co na to rict. Proste ho v zivote nemam, tak v povidkach byt musi.
S knizkami to mam stejny, nejradeji ctu normalne sci-fi, fantasy nebo klasiku, urcite zadne harlekynky nebo romantarny, i kdyz co si budeme namlouvat, treba nejaky ty romanticky prvky v takovym Eragonovi nebo HP jsem kdysi taky ocenila.

Je to mile prekvapeni te tady videt. No a jak ses rozhodla, zacnes taky psat? Blog sis asi nezalohovala, co? Zrusili blog.cz, tvuj stary blogisek uz nepujde zprovoznit. Kdybys mela zajem mit vlastni blog/web, muzu ti na domene propujcit utociste. Nebo poradit, kde ted zalozit blog, pripadne na jaky archivy se registrovat ;)
, Parada odpovědět
avatar
Draco a Harry to bylo parádní a Sirius a Charlie doufám že to také dobře skončil. 9
icon odpověděl(a)
Blanch
9 2 4 5
, Ahoj Blanch odpovědět
avatar
Tak i já přispěji svoji troškou do lektvaru :)
Musím říct, že mě po stráááášně dlouhé době (podle mých výpočtů cca po 11-12 letech) začala zase chytat chuť na psaní a čtení FF. Hlavně za to asi může můj manžel, který mě přivedl k něčemu, co mi způsobuje podobnou závislost, jako kdysy HP (a taky je to asi už podobně out 3 , já holt na dobrý věci přicházím dost často pozdě).
No a protože jsem si tedy chtěla po dlouhé době přečíst i nějakou tu potterovku, tak jsem zkusila tvoji Pretty woman a teda... šíleně jsem se do té povídky zamilovala.
Fakt se mi líbí tvůj styl psaní, skvěle a lehce se to čte, žeru tvoje přirovnání a taky ty citový rozbory postav. Jsem prostě ulítlá na dobře psychologicky propracované postavy, takže si v těch citových výlevech vyloženě rochním 5
A jako každý správný čtenář musím dodat, že se těším na pokračování 1
icon odpověděl(a)
Blanch
Jituš? Seš to ty?
Tebe bych tu, kruci, vůbec nečekala...
Nevím proč, měla jsem dojem, žes Pretty woman četla kdysi v tom roce 2006-nevím kdy? :D

No, díky za chválu, teda, já už dneska píšu o dost jinak, pravda, původní verze téhle povídky byla ještě krapet horší, jen jsem jí trochu upravila stylistiku, ale už se mi nechtělo měnit celé odstavce, fráze, texty, takže to je něco napůl cesty mezi mým starým stylem psaní s lehkým zásahem mého nynějšího grammar nazi. Každopádně si troufám tvrdit, že píšu o něco líp teď, tohle mi pořád přijde takové naivní a málo reálné, přece jen uběhla od té doby dekáda a něco, lidi se za tu dobu docela změní :D
, ... odpovědět
avatar
Ha! Splnilo se mi přání! :D Aspoň trochu. Viděla jsem, jak za ním Sirius jde, ale ono se to nestalo!
Tak příště... a Draco s Harrym.... ano, ano, ano! 5 5 5
Tak teď ještě Remus a Severus a vesmír bude spokojený 3
icon odpověděl(a)
Blanch
Jo, teď už rozhodně bude, v té další kapitole rozhodně :D


Nejnovější komentáře
61. Šedesát jedna srpců - Draco ž... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 22.9.2020 19:52
61. Šedesát jedna srpců - Draco t... Zaslal/a: Miona  •  Čas: 22.9.2020 8:33
60. Šedesát druhů čaje - Doufám ... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 16.9.2020 19:30
60. Šedesát druhů čaje - Pro nek... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 15.9.2020 19:33
59. Padesáté deváté výročí vzniku - Bez toh... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 15.9.2020 19:32

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2009.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
icon :) Zrovna další díl opravuju, takže během dneška by měl vyjít, jen nevím, v kolik hodin to stihnu přidat, nejspíš k večeru, ale je to jen odhad.
my chceme Pretty woman, prosím prosím
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
patříš mezi moje oblíbené autory !
Ahojky. Našla jsem tě přes wattpad a musim řict že to tu máš moc hezke a vidim že i hodně povidek co jsem nečetla. Jinak moc hezky píšeš ! Je vidět že už máš něco za sebou. Doufám, že toho ještě hodně napíšeš. Ještě jsem nečetla všechno, ale už teď
Taky nestačim koukat. Fakt moc hezke to tu máš. Hlavně povídky.
<3 uzasny web
n
icon nakopnou a motivují ;)
icon psát, že nevím, kde začít :D, takže nechci nic konkrétního slibovat. Něco brzy přibude, ale co mi zrovna trkne do oka, to je druhá věc... Ještě jednou díky za to, že jsi trpělivý. Jsem ráda, žes dal vědět, i když nepíše komentáře, autora takové vzkazy ...
icon Zdravím, Davide, děkuji ti za milá slova a trochu té motivace :), poslušně hlásím, že PC je v pořádku a připraven ke spolupráci, a já se zrovna vrátila z dvoutýdenní dovolené a třeasu se na to, až zase sednu k wordu, ale je toho tolik, co bych chtěla p...
Moc komentare nepisu, protoze sem bohuzel liny, ale chci abys vedela, ze sem chodim skoro denne, abych se presvedcil jestli prece jen nahodou neni neco noveho. Drzim palce! Ses fakt skvela!
Vim, ze si mela nejake potize, Blanch. Ale muzu sezeptat, jak natom ted jsi? Dockame se brzy nejakych kapitol? Strasnese tesim naPavouci sit i na Status Quo! Nechci vubec na tebe tlacit, jen me to zajima, protoze jsem nateseny! Pises skvele. Moc koment...
icon Uhm, snad co nejdrive. Potrebuji dodelat jeden vetsi projekt, a pak uz konecne bude vic prilezitosti a casu :)
Kdy bude zase Pavouci sit?
icon Hodila jsem pro všechny případy do sekce HP kapitolovek text s odkazy, najdeš to případně tam ;)
icon na ty povídky, které jsou teda ale v hrozné podobě a neopravené tak, jak byly před lety. A nejde tam přidávat komentáře.
icon Pokud myslíš v sekci tvorby HP, tak ty, které nejsou žlutě, nemají odkaz (záměrně), nejsou tady ještě vložené. Pracuji na jejich korektuře. Ale když si najedeš do sekce PROFILY, najdeš tam odkaz na můj starý blog nebo slash web, jsou tam staré odkazy n...
Máš tam některé povídky dopsané ale nemůžu se na ně dostat.
icon Davide: diky moc za podporu ;), Drarry psat urcite budu, je to moje srdcovka a jsem rada, ze se libi.
icon Keiji: No, aktivne se moc rict neda no :D, ale tak ja jsem par let mela pauzu taky, psala spis pro sebe, jen mi to webovani a vykecavani proste chybelo :). Jako tytam jsou ty stary casy, kdy to slo vsechno snaz, ted je to narocnejsi :). Davide: diky mo...
*v hlavě rodí dál. (Nevím, jestli se ten zbytek věty umazal, nebo je to někde schované :D)
Máš můj obrovský obdiv, že stále dokážeš aktivně (ať už si pod tímto slovem člověk představí cokoliv :D) psát. Mně i dalším lidem, které znám a psali často a bavilo je to, se to nějak bloklo a je dost těžké ty ledy prolomit, i když příběhy se v hlavě r...
Hojda. Jsem nadsenej, ze ses vratila, Blanch. Doufam, ze budes zas psat drarry jak driv. Ctu tu novou povidku a vypada bezva. Tesim se na dalsi. Vzdycky jsem mel rad tvoje povidky!
icon Tak já jsem tu měla Harryho Pottera a ani o tom nevím...
Harry Potter
icon Abych tě svou "přehnanou" aktivitou nezklamala :D, ale díky. Budu se snažit.
Skoro neverim svym ocim! Blanch je zpatky?! Blanch je zpatky! Budu se tesit, co vymyslis. Prectu si vsecko!
icon Prosím, pokud máte na mě nějakou prosbu nebo žádost, vkládejte komentáře spíš do Knihy. Kecálek slouží spíš k ptákovinám ;)
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2020