..: Továrna na absolutno :.. Bad to me - Továrna na absolutno
Kategorie: Jednorázovky

Bad to me

Fandom: Sherlock BBC
Rubrika: Jednorázovky Sherlock BBC
Omezení věku: 12+
Žánr: slash, psychologický, romantika, songfic
Pár: John/Sherlock, jak jinak
Slova autorky: Povídka, která vznikla na zadání výzvy od autorky s nickem Kratula - Rok s Johnlockem 2018 - téma na měsíc říjen: The Beatles.
Použitý text písně v povídce naleznete i s překladem: ZDE

 

 

 

„Měl bys něco udělat, Sherlocku, jinak tě opustí.“

„Hledáš bubáky ve skříni, která nemá stěny, Mycrofte.“

„Jak myslíš, bratříčku.“

 

 

***

 

 

Seděl na křesle v jejich domě na Baker street. Kolena složená k tělu, špičky prstů na rukou se spojovaly ve stříšce, aby podepřely bradu. Venku pomalu svítalo, Sherlock Holmes ponořený ve svém paláci mysli, čekal. Čekal a čekal. John zatím stále nebyl doma.

 

Jak se jmenovala. Lane? Lena? Lara? Bylo to jedno. Další z těch ženštin, které Johna odvedly svou pozorností od něj.

Upravil další z přihrádek kartotéky, kterou uchovával ve svém paláci a zásuvku zapečetil klíčem, který odhodil. Těch klíčů za poslední dva roky odhodil už tolik, že příslovečná kartotéka se seznamy každou chvíli navyšovala počet šuplíků. Jména těch žen nebyla důležitá. Ale jednou, jednou jedno z těch jmen bude.

A John ho opravdu opustí.

 

 

Sherlock věděl, že tahle Lena nebo Lara nebyla tou pravou. Ten vztah byl odsouzený k fiasku. Měla tři kočky, špatné vztahy s rodiči, problémy s farmaceutiky na bolest po úraze, kterým prošla před deseti lety a ze kterého se dávno dostala, byla opakem toho, co pedantský John – nebyla zrovna hospodyňkou zakládající si na čistém prádle a vůni domova, a občas měla nemístné vtipy na adresu menšin, které John prozatím nezaregistroval, ale byla to pouze otázka času. Otázka času, než jeho morální stránka zavelí zpátečku.

 

Přesto tady Sherlock seděl za tmy sám jako součást výbavy, aniž by se vrtal v nějakém experimentu, řešil případ nebo hrál na housle. Seděl a čekal. S iracionálním strachem, který ho sžíral a snažil se sám pochopit, proč se v něm něco takového vůbec probudilo. Odkud ten pocit vzešel? Tahle naprosto zbytečná a obtěžující emoce?

 

Zatracený Mycroft.

 

 

***

 

 

„Hledá jen povyražení, Mycrofte. Nic z toho nebylo prozatím vážné.“

„Jistě. Prozatím.“

„Co tím chceš říct?“

„Na to jistě přijde brzy, bratře můj.“

 

 

***

 

 

 

If you ever leave me

I'll be sad and blue

don't you ever leave me

I'm so in love with you

 

 

John si dnes vesele prozpěvoval. Ta nálada Sherlockovi doslova lezla na nervy. Veselý a spokojený John, to nevěstilo nic dobrého. Kočkomilka se závislosti na lécích byla sice dva týdny pasé, ale Sherlock si nemohl nevšimnout, že dnešní večer zřejmě znovu stráví sám na gauči a bude se probírat kartotékami a tavit klíče.

 

Vyžehlená košile, oholená tvář, vlasy sčesané dozadu, veselá nálada, vyleštěné boty a to obligátní sledování času na kuchyňských nástěnných hodinách.

John měl dnes domluvené rande.

 

Sherlock si sice nevybavoval, že by v posledních dnech John mluvil o nějaké ženě, nebo nějakou vůbec potkal při jejich společně tráveném čase, ale jeho chování bylo natolik evidentní, že Sherlock polknul hořkou žluč, která se mu usídlila v hrdle.

 

Aby zamezil tomu protivnému hvízdání, přešel ke svému stojanu s notami a začal hrát na housle.

Falešně.

 

 

John do dvaceti minut v tichosti opustil byt. Šel na svou schůzku. Možná, že tentokrát s budoucí paní Watsonovou.

 

Vrzání houslí nebylo nikdy patetičtější.

 

 

***

 

 

„Jako bych ti to neříkal, Sherlocku.“

„Zmlkni, Mycrofte, co o tom zrovna ty můžeš vědět.“

„Vím tolik, že lidé, kteří nejsou jako my, vyhledávají ke svému životu partnery. Životní partnery a s nimi také nějaké city,“ v tom prohlášení bylo cítit pohrdání. „A John není jako my, že ne, můj drahý bratře?“

 

 

***

 

 

The birds in the sky would be sad and lonely

if they knew that I lost my one and only

they'd be sad if you're bad to me

 

 

Sherlock se ani nezamýšlel nad tím, že začíná šílet. Doslova. Proč jinak by se tedy prohraboval Johnovými věcmi, když byl ve sprše, hledal jeho mobil a právě si četl jeho milostné smsky.

 

Uvidime se tedy dnes. Budu se tesit. Ella a k tomu nějaký infantilní smajlík, jehož podstatu si dokázal vydedukovat i bez znalostí tomu využívané interpunkce.

 

Ella. Ella? Nebyla Ella náhodou Johnova terapeutka? To už spí dokonce i se svou terapeutkou? Nejsou k tomu nějaká pravidla, co to zakazují?

Sherlock zaslechl, jak sprcha přestala téct. Rychle vrátil mobil na své místo a takříkajíc vzal nohy na ramena.

 

Když pak doktor sešel dolů a uviděl slavného detektiva, jak visí hlavou z pohovky dolů, zatímco se nohami opírá o stěnu a prsty si masíruje spánky, nakrčil nad tím výjevem rameny, pouze zvolal: „Jdu ven. Nečekej na mě,“ a pak se za ním znovu ozvalo tolik často slýchané prásknutí dveřmi na 221B.

 

Sherlock se kousl do spodního rtu.

 

Měl bys něco udělat, Sherlocku. Zopakoval Mycroftův hlas v jeho hlavě.

Ale co by měl udělat? Jak má Johna udržet doma? Svého Johna!

To uvědomění přišlo tak náhle, že ho nestihl ani řádně zpracovat. Pichlavou bolest u srdce však zaznamenal jako něco vysoce nepříjemného.

 

 

 

***

 

 

„Problémy v ráji, Sherlocku?“

„Zmlkni, Mycrofte, alespoň jedenkrát v životě si nech ta svoje moudra pro sebe, nejsem na ně zvědavý a nevyplatí se ti to.“

„Nejsi, ale já je rozdávám zadarmo. Jsi tak naivní a vylekaný. Podívej se na sebe. Jako laň chycená v pasti.“

„A ty si ten pohled očividně užíváš.“

„Popravdě nikoliv. Začínáš jim být čím dál víc podobný.“

„Podobný komu?“

„Lidem.“

 

 

 

***

 

 

The leaves on the trees would be softly sighing

if they heard from the breeze that you left me crying

they'd be sad, don't be bad to me

 

 

S Ellou to nakonec asi nedopadlo podle všech předpokladů. Navíc si John musel hledat novou terapeutku, i když Sherlock nechápal proč. Psychosomatické potíže v noze dávno ustaly, nočními můrami, pokud mohl soudit, už taky netrpěl. Třas v ruce zmizel. Kdyby John o to stál, mohl se Sherlockovi svěřit, pokud by ho něco trápilo.

 

Problém byl v tom, že zrovna Sherlockovi se John nechtěl svěřit!

 

A tento týden tady byla Joan. Nebo Jeanette. Učitelka? Se psem? Ne, toho měla jedna z předešlých ex-přítelkyň. Ne, Jeanette byla po Cindy. Cindy byla po Elle. Začínal se v tom ztrácet. Šuplíky v jeho paláci začínaly přetékat. A efektivnější by bylo, kdyby klíče od zásuvek nosil do sběrny kovů. Aspoň by na tom něco vydělal.

 

To chtěl mít John nějaký harém?

Proč tak často měnil partnerky? Nevyhovovaly mu?

A co se stane, až najde tu pravou?

A co dělal Sherlock špatně?

 

Detektiv se zhluboka nadechl. Byla to jen otázka několika vteřin, než se v těle ozval třas. Děs, který zajal jeho tělo jako rukojmí, se prolil žilami a zkroutil končetiny do podivného úhlu. Dech jako by se nedostával do plic. Rozšířené zornice nedokázaly ani změnit směr svého pohledu. Jako by ho doslova někdo uvěznil v jeho vlastním těle. Upadl v podivné agónii na koberec v obýváku.

 

John Watson v mžiku oka přiskočil ke svému kolegovi.

 

„Proboha, Sherlocku, ty hyperventiluješ, co se stalo?“ ihned muže na zemi začal ohledávat, aby si potvrdil všechny symptomy. Nakonec si posunul jeho tělo na svůj klín a objal ho kolem ramen se snahou položit ztuhlé tělo hlavou na své rameno. „Dýchej. Vydechni nosem, krátce a pokus se stejně tak nadechnout ústy, Sherlocku, slyšíš mě. Uklidni se a dýchej… Jsem tady. Bude to dobré, jen dýchej.“

 

Když se mu nakonec podařilo dostat Sherlocka do stavu, kdy začal komunikovat, zaslechl od něj jen tiché pronesení ze rtů: „Johne, neopouštěj mě.“

„Neopustím,“ pohladil ho něžně po vlasech. „To víš, že tě neopustím.“

 

Od toho večera se John Watson rozhodl, že přestane randit.

 

 

***

 

 

„Sherlock říkal, že tě nechce vidět, Mycrofte, že je to tvoje vina. Sice nevím, cos mu provedl, ale měl bys jít. Jinak za sebe neručím ani já.“

„Zajímavé. Jak myslíš, Johne. Že svému bratrovi posílám pozdravy s přáním brzkého zdraví. A k tobě mám jedinou věc,“ Jeho Británie se se špetkou zlomyslnosti usmála a naklonila krátce hlavu bokem. „Měl bys něco udělat, jinak tě brzy opustí.“

 

 

***

 

 

But I know you won't me leave 'cause you told me so

and I've no intention of letting you go

just as long as you let me know

you won't be bad to me

 

 

Odporné stavy úzkosti ho donutily nad věcmi více uvažovat, propírat se nuancemi náznaků, které mu nabízelo nejen jeho tělo, ale i srdce. Nerozuměl tomu. Ale zdálo se, že opravdu nějaké srdce vlastnil, i když o tom většina lidí pochybovala.

 

John, jeho John mu řekl, že ho neopustí. A i přesto se v něm odehrávaly ty nesmyslné bitvy, kde srdce dělalo čáru přes rozpočet rozumu. A donutilo rozum krčit se v rohu paláce mysli.

 

Dohnala ho další panická ataka.

 

Ten samý večer Sherlock Holmes usínal v náruči Johna Watsona. Bolely ho svaly po celém těle, byl malátný a jeho mysl pracovala jen z poloviční kapacity. Byl zmatený. Cítil se slabý a poprvé v životě pochopil, co to znamená vnímat emoce.

Přesto i přes veškerý diskomfort svého transportu cítil, jak se jeho kudrnami proplétají dlouhé prsty a šeptavý hlas mu něco sděluje. Na prchavý okamžik měl dojem, že mu sděluje něco velmi důležitého a měl by se na to soustředit, ale ke své smůle zjistil, že mu to tentokrát nejde. O co šlo, už pod tíhou únavy nestihl zpracovat. Po dlouhých nocích beze spánku se propadl do náruče Morfeovy. Tedy Johnovy.

 

A tenhle John se definitivně rozhodl, že tentokrát něco opravdu udělá!

 

 

***

 

 

So the bird in the sky won't be sad and lonely

'cause they know that I got my one and only

they'd be glad that you're not bad to me...

they'd be glad that you're not bad to me...

to me...to me...

 

 

Probudil se brzy ráno, paprsek bílého světla prosvítal skrze závěs na okně a hladil kontury Johnovy spící tváře. Byli do sebe zapleteni končetinami a Sherlockova hlava spočívala na Johnově rameni. Cítil z těla vedle sebe hřejivé teplo. Zaposlouchal se do klidného rytmu jeho srdce a dovolil si přitisknout se víc. Cítit víc. Nechal emoce, aby obalily jeho smysly. Konečně si to po těch letech dovolil udělat.

 

Objal volnou rukou Johnův pas a pár vteřin na to zaznamenal, jak se víčka druhého muže zdvihla a tmavě modrý zrak letmo zastřený ranní otupělostí vyhledal Sherlockovu tvář. Usmál se. Usmáli se na sebe oba. A oba konečně věděli.

 

V momentě, kdy se John Watson, lékař pátého northumberlandského střeleckého pluku, k Sherlockovi sklonil, aby svými rty vyhledal ty jeho, si detektivní konzultant uvědomil, že protentokrát už nebude muset odhazovat ani tavit žádné další protivné klíče od kartoték, protože už nebude třeba. Nicméně ten svůj zcela bez výhrad a ochotně věnuje navždy Johnovi.

 

 

***

 

 

„Vypadáš spokojeně, bratře můj.“

„Zapomeň na to, že ti někdy snad poděkuju, Mycrofte. V první řadě to není tvá zásluha.“

„Ale no jistě. A jak vidím, zdraví se ti také vrátilo.“

„Očividně.“

„Pozdravuj toho svého doktora.“

„Nebudu. Sbohem.“

 

 

Dveře se zabouchly.

Ulicí na Baker street zazněl pobavený smích. Mycroft Holmes z neobvyklé kratochvíle protočil dokola svým deštníkem.


Vydáno: 16.10.2018 23:03 | 
Přečteno: 317x | 
Autor: Blanch
 | Hodnocení:

Komentáře rss

Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).

Jméno
Text
  b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

, Paráda odpovědět
avatar
Moc pěkně píšeš. 1 1
icon odpověděl(a)
Blanch
Děkuji :)


Nejnovější komentáře
3. kapitola - To bude... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 10.12.2019 20:00
24. Dvacet čtyři hodin - Ve víně... Zaslal/a: Karin  •  Čas: 10.12.2019 19:39
3. kapitola - ... ty ... Zaslal/a: Miona  •  Čas: 10.12.2019 8:31
24. Dvacet čtyři hodin - Pryč s ... Zaslal/a: Miona  •  Čas: 9.12.2019 21:29
23. Třiadvacáté narozeniny - No, zná... Zaslal/a: Blanch  •  Čas: 9.12.2019 14:15

Více komentářů...



Statistiky se započítávají zhruba od roku 2009.



Pokud chcete, aby vám chodily novinky webu na e-mail, přihlašte se k odběru!
Stačí zadat pouze adresu.


Jméno
Text
icon Je tam.
icon :) Zrovna další díl opravuju, takže během dneška by měl vyjít, jen nevím, v kolik hodin to stihnu přidat, nejspíš k večeru, ale je to jen odhad.
my chceme Pretty woman, prosím prosím
icon Právě teď ;)
Ahoj, kdy zase bude novy dil Pretty woman?
icon Pardon, ja opravdu netouzim po tom, aby to nekdo cetl v tyhle forme :)
No taaak, to mi nemůžeš udělat :( Zbývá mi pár kapitol :(
Já si před chvílí říkala že jsi to nejspíš smazala, protože mi to nešlo zobrazit...
icon No, ono to tam hlavne cele neni, ja to tusim skryla, aby to nikdo necetl :D
Nejde o nic, co by bylo nesnesitelné nebo iritující. Takže pohoda :) :D
icon Ten blogovy nedoporucuji cist, je tam hromada chyb, silena stylistika :D, ale chapu, ze clovek to skrze zvedavost kolikrat ignoruje.
Tak jsem hledala hlouběji a našla tvůj blog, kde to všechno máš. Opravdu moc děkuji za kvalitně propracovaný příběh.
To naprosto chápu. Navíc, nemohla jsem kvůli tomu spát, protože jsem byla hrozně zvědavá...
icon se vratim za tyden z dovolene. Takze proto dokoncena, ale trinactkou to nekonci.
icon Linn: i kdyz ti to ukouslo konec komentare, chapu, kam smerujes. PW je povidka, co jsem dopsala pred lety, ma 68 kapitol. Nevlozila jsem vsechny, protoze jsem se rozhodla udelat korekturu a beta-read. Mam v planu denne vlozit aspon jeden dil, jakmile s...
icon Domco, Emalion, Ginger: mockrat dekuji. Ruby: jeste nevim, WP pro me neni stezejni a beru ho spis jako ulet.
Zdravím. Měla bych dotaz, který se týká tvého příběhu "Pretty Woman". Když jsem ji četla na Wattpadu, úplně mi vyrazila dech... Ale, jelikož mi přišla nedokončená, podívala jsem se na tvoje stránky, jestli tady je příběh dokončený. U statusu je přímo n...
Muzu se zeptat? Pridas vsechny povidky i na wattpad? Divala jsem se, ze tu mas i nejake, co jsem jeste necetla a na wp si je muzu pridat do knihovny. Diky za odpoved. Mej se krasne.
patříš mezi moje oblíbené autory !
Ahojky. Našla jsem tě přes wattpad a musim řict že to tu máš moc hezke a vidim že i hodně povidek co jsem nečetla. Jinak moc hezky píšeš ! Je vidět že už máš něco za sebou. Doufám, že toho ještě hodně napíšeš. Ještě jsem nečetla všechno, ale už teď
Taky nestačim koukat. Fakt moc hezke to tu máš. Hlavně povídky.
<3 uzasny web
n
icon nakopnou a motivují ;)
icon psát, že nevím, kde začít :D, takže nechci nic konkrétního slibovat. Něco brzy přibude, ale co mi zrovna trkne do oka, to je druhá věc... Ještě jednou díky za to, že jsi trpělivý. Jsem ráda, žes dal vědět, i když nepíše komentáře, autora takové vzkazy ...
icon Zdravím, Davide, děkuji ti za milá slova a trochu té motivace :), poslušně hlásím, že PC je v pořádku a připraven ke spolupráci, a já se zrovna vrátila z dvoutýdenní dovolené a třeasu se na to, až zase sednu k wordu, ale je toho tolik, co bych chtěla p...
Moc komentare nepisu, protoze sem bohuzel liny, ale chci abys vedela, ze sem chodim skoro denne, abych se presvedcil jestli prece jen nahodou neni neco noveho. Drzim palce! Ses fakt skvela!
Vim, ze si mela nejake potize, Blanch. Ale muzu sezeptat, jak natom ted jsi? Dockame se brzy nejakych kapitol? Strasnese tesim naPavouci sit i na Status Quo! Nechci vubec na tebe tlacit, jen me to zajima, protoze jsem nateseny! Pises skvele. Moc koment...
icon Uhm, snad co nejdrive. Potrebuji dodelat jeden vetsi projekt, a pak uz konecne bude vic prilezitosti a casu :)
Kdy bude zase Pavouci sit?
icon Hodila jsem pro všechny případy do sekce HP kapitolovek text s odkazy, najdeš to případně tam ;)
icon na ty povídky, které jsou teda ale v hrozné podobě a neopravené tak, jak byly před lety. A nejde tam přidávat komentáře.
icon Pokud myslíš v sekci tvorby HP, tak ty, které nejsou žlutě, nemají odkaz (záměrně), nejsou tady ještě vložené. Pracuji na jejich korektuře. Ale když si najedeš do sekce PROFILY, najdeš tam odkaz na můj starý blog nebo slash web, jsou tam staré odkazy n...
Máš tam některé povídky dopsané ale nemůžu se na ně dostat.
icon Davide: diky moc za podporu ;), Drarry psat urcite budu, je to moje srdcovka a jsem rada, ze se libi.
icon Keiji: No, aktivne se moc rict neda no :D, ale tak ja jsem par let mela pauzu taky, psala spis pro sebe, jen mi to webovani a vykecavani proste chybelo :). Jako tytam jsou ty stary casy, kdy to slo vsechno snaz, ted je to narocnejsi :). Davide: diky mo...
*v hlavě rodí dál. (Nevím, jestli se ten zbytek věty umazal, nebo je to někde schované :D)
Máš můj obrovský obdiv, že stále dokážeš aktivně (ať už si pod tímto slovem člověk představí cokoliv :D) psát. Mně i dalším lidem, které znám a psali často a bavilo je to, se to nějak bloklo a je dost těžké ty ledy prolomit, i když příběhy se v hlavě r...
Hojda. Jsem nadsenej, ze ses vratila, Blanch. Doufam, ze budes zas psat drarry jak driv. Ctu tu novou povidku a vypada bezva. Tesim se na dalsi. Vzdycky jsem mel rad tvoje povidky!
icon Tak já jsem tu měla Harryho Pottera a ani o tom nevím...
Harry Potter
icon Abych tě svou "přehnanou" aktivitou nezklamala :D, ale díky. Budu se snažit.
Skoro neverim svym ocim! Blanch je zpatky?! Blanch je zpatky! Budu se tesit, co vymyslis. Prectu si vsecko!
icon Prosím, pokud máte na mě nějakou prosbu nebo žádost, vkládejte komentáře spíš do Knihy. Kecálek slouží spíš k ptákovinám ;)
Design vytvořila Blanch © 2002 - 2019