Harry zajel dlaněmi do černých pramenů a putoval s nimi až ke krku, který hranou palce pohladil. Zatímco mu starší muž plenil poctivě rty svým jazykem, a zatímco si ho jeho dlouhé štíhlé prsty přitáhly blíž, tak se Harry s těmi svými přesunul dál na jeho lopatky. A pak ještě níž. Až s nimi nakonec spočinul na jeho bocích. Přitiskl k sobě jejich naběhlé klíny a oba si zasténali do úst.
Když se dostavila potřeba nabrat znovu kyslík, odtrhli se od sebe. Severus využil situace a hbitě se k věcem natáhl pro svoji hůlku.
Byl pořád bílý den a vlastně to bylo docela nemravné, ale bylo mu to jedno. Harry se konečně mohl pořádně vynadívat na obnažené tělo svého milence, které bylo poseté starými jizvami. Jizvami, které jako příběh vykreslovaly minulost jednoho osudem zmítaného muže. Přejel po jedné z nich špičkami prstů a temné oči se na něj zadívaly s podivnou nejistotou. Jako by se snad Severus za svoje tělo styděl.
„Jsi nádherný,“ pronesl zastřeně Harry a vzal mu vítr z plachet dříve, než by se alchymista vůbec ohradil. Načež dodal: „Neměnil bych na tobě naprosto nic. Jsi dokonalý.“
Prohnul se v zádech, aby se jejich krví napěchované erekce do sebe znovu opřely, a Severus věděl, že Nebelvír pod ním nelže. Bylo těžké ovládat svůj chtíč, když ho to pružné tělo v sevření tolik zkoušelo. Vydechl mu do tváře, pevně drže hůlku, aby mu nevypadla z dlaně. Harry se mu otřel o rty. Bylo to nenápadné a jemné, vůbec ne jako doposud. Jejich polibky byly spíše jako splašené dychtivé tornádo vymetající vše, co mu přijde do cesty. Ale tento působil daleko víc intimně. Ačkoliv nebyl tak prudký a animální, stejně oběma vzal dech.
Už to nebyly jen představy, dělo se to. Právě teď a tady. Ruce jindy zdánlivě chladné a drsné byly jemné a hřejivé. Severus jimi putoval po Harryho těle v krouživém tempu a vychutnával si každičký dotek na kůži. A Harry si užíval péči, kterou mu nikdo nevěnoval za celý ten čas. Deprivace nasbíraná léty díky tomu, že žil v podstatě jako mnich, způsobila, že byl citlivější na kdejaké pohlazení nebo políbení. Každý kontakt byl jako seismická vlna a způsoboval v něm chvění takové intenzity, že cítil mravenčení až na špičkách prstů u nohou. A nemělo to konce.
Něco takového pro něj byla novinka, bylo to poprvé. Ve škole se nikdy s nikým intimně nesblížil. Pak byla válka. A po ní ta nešťastná noc plná špatných rozhodnutí. Noc, která oba muže na dlouhá léta oddělila, přestože mohly věci dopadnout daleko jinak.
Na to přišel Wade a starosti s podnikáním. Na vztahy Harry neměl nikdy čas ani chuť. A na krátkodobá dostaveníčka neměl jednoduše povahu. Sex na jednu noc mu vždy připadal bezduchý a prázdný. A ani se nikdy nenaskytla příležitost jakýkoliv vztah rozvíjet nebo budovat. Jako by na všechny kolem sebe působil příliš odtažitě, aby se vůbec snažili dostat za ty nedostupné hradby.
A teď tady ležel v náruči muže, který se ho jako jediný kdy dotýkal. A ten dotek byl teď o tolik jiný a vítanější. Nikdy by ho ani ve snu nenapadlo, že ho bude přitahovat zrovna Severuse Snape. Ne snad, že by byl typický krasavec, protože Severus měl k takovému ideálu rozhodně daleko, ale ten muž měl charisma, kterému nedokázal odolat. Byl tolik inteligentní a sečtělý. Měl sice pochybný smysl pro humor, který byl protkaný cynismem i sarkasmem, ale přesto vždy Harryho dokázal rozesmát. Severus byl metodický, pořádný a spolehlivý. Nikdy nezklamal. A co ho nejvíc dojímalo, byla ta jeho hluboká věrnost a oddanost, i když se naoko tvářil, že je vždy nad věcí. Byl to člověk, jehož slovo mělo váhu a kterého nebylo možné si nevážit. A stejně prožil život, který si nezasloužil. Jak si kdy mohl Harry myslet, že má jeho bývalý profesor pokřivený charakter? Nebo že snad žádný nemá?
Tolik se k němu upnul. A ty nenápadné každodenní něžnosti, které pokládal za vděčnost, zřejmě znamenaly víc, než si celou dobu přiznával. Toužil po něm už takový čas, ale nedokázal to dát najevo ze strachu, že bude čelit jedině odmítnutí.
Tělem mu prostupovala nepoznaná rozkoš. Každý dotek pálil a zároveň hladil. Byl ambrózií věčného mládí a prožitku. A když se ty náruživé prsty dotkly horkosti v jeho klíně a začaly ho intenzivně třít, neubránil se hlasitému stenu. Harry zaryl nehty do Severusových zad a v tom podmanivém tempu se mu samovolně přivřela víčka.
Znovu je otevřel až poté, co jej překvapilo vlhko, které ho pohltilo. Zamrkal, aby se přesvědčil, že je to skutečné. Že právě sledoval Severuse Snapea při tom, jak mu jazykem obtěžkává ztopořený penis. Zprvu jen po hlavičce, zatímco mu prsty stáhl předkožku, aby se špičkou jazyka dotkl štěrbiny na samém vrcholu. Harry se neudržel a se srdcem už natolik vibrujícím v hrudi, se natáhl, aby mezi prsty uchopil černé vlasy druhého muže. A když ho Severus pohltil celého, nedokázal Potter krotit svůj žadonící hlas. Před očima se mu vyjevila celá barevná hvězdokupa a svět kolem přestal existovat. Severus si dal záležet, aby mladšímu milenci doslova vyzkratoval všechny synapse. A podle jeho výrazu byl na správné cestě.
„Severusi!“ křiknul a prohnul se v zádech.
Ty osvědčené pohyby a doteky ho pomalu ale jistě vynášely na vrchol. Sevřel znovu pevně prsty kolem zmijozelových vlasů a nechal se unášet tím úžasným pocitem. A když už se blížil ten kýžený konec a on sotva popadal dech, jak se mu v tom očekáváném vyvrcholení zkracoval, všechno ustalo.
Severus se od Harryho o kus odsunul a pronesl inkantaci, kterou mladík sotva vnímal. Horoucí rty opustily svoje stanovisko a Harryho naběhlá erekce se zhoupla proti jeho podbřišku, když se kluzké špičky prstů opřely o prstenec svalů mezi jeho půlkami. Vzápětí do něj vstoupil jeden Severusův prst. Chvilku se v něm pohyboval a otíral se o stěny v jeho sevření. Netrvalo to dlouho a k prvnímu prstu se připojil i druhý a v nečekaném pohybu proti sobě zastříhaly, přičemž se jeden z nich dotkl citlivého místa uvnitř.
Harry vzdychl. Byl to zvláštní, ale vítaný pocit. Nebyl na podobnou péči ani připravený, nečekal takovou opatrnost a intimitu. Vlastně ani nevěděl, co vlastně čekal. Neznal nic z toho a neměl to moc s čím porovnat. Pokud samozřejmě nepočítal jejich nezdařenou první noc.
Ponořený v myšlenkách sotva zaznamenal, že ho roztahoval už třetí prst. Ale když se s jistotou znovu všechny otřely o ten delikátní bod, neprotestoval. Bylo to fascinující. Hluboké. Elektrizující. Matně si na ten pocit vzpomínal. Už ho zažil, ale tentokrát ho doprovázela jiná emocionální smršť, která se mu kupila uprostřed hrudníku. Skoro byl přesvědčený, že se těmi dojmy zalkne.
Ta přívětivost celého aktu ho doslova povznášela. Vyvolávala v něm nedočkavost. Pokud opravdové milování způsobovalo takové prožitky, chtěl, aby si ho Severus hned vzal. Aby ho pohltil, aby se v něm ztratil. Napořád.
„Severusi,“ zopakoval zastřeně a vyhledal jeho oči. Jediným slovem se snažil pronést, o co žádá.
A Severus si ho prohlížel s dychtivostí a zájmem. Zornice měl rozšířené tak, že nebylo poznat, kde končí a kde začínají tmavě hnědé duhovky. Ty barvy se slévaly do jednolité kaňky.
Hleděli si zpříma do očí a ten pohled vyprávěl celou jejich historii propletenou vzpomínkami a emocemi, které končily i začínaly na stejném místě. V srdci. Ta vzájemnost se zdála být nekonečná a přece měla podivné hranice.
Roztáhl nohy, aby se jeho milenec mezi ně vklínil. Obemknul jimi jeho pas a pak to Harry konečně ucítil. Jak do něj něco proniká. Jak se ta poslední hráz boří. Jak se jeho tep rvavě rozbušil, aby se rozeběhl vnitřnostmi po celém těle, zatímco do něj Severus díky pečlivé přípravě překvapivě snadno vstoupil. Bezbolestně.
Ten pocit byl zvláštní a jiný. Neboť tentokrát byl Severus opatrný a nespěchal. Dal si záležet, aby si Harryho tělo na ten vpád zvyklo. A když Harry úlevně vydechl, zhouply se proti němu Severusovy boky a díky tomu se do něj ponořil celý až na doraz.
Políbili se. Jazyky se v klouzavém tanci do sebe propletly a jejich těla našla společný rytmus. Pohyby byly pomalé a v kolébavých vlnách opakovaně opisovaly svou trajektorii. Na to konto Severus Harryho překvapil, když si jeho nohy přitáhl těsněji kolem sebe, aby do něj lépe vniknul a prudčeji přirazil. Nebelvírovi se zatmělo před očima, když se ve stejný moment tvrdý penis otřel o Harryho prostatu. A znovu. A zase. Nepřestával. Všechny vjemy byly naléhavé, naplňující a cítil se kvůli nim živý jako nikdy. Harryho ani nenapadlo, že by sex mohl být tak oduševnělý. V samotné podstatě tak čistý a překypující emocemi.
Horký dech se otíral o Harryho krk, když Severus svoje pohyby ještě zrychlil. Harry uslyšel nestydatý výkřik a vzápětí si uvědomil, že ho způsobil on sám. Jeho erekce klouzala mezi jejich těly a on si uvědomil, že se pomalu blíží jeho vrchol, aniž by se sám sebe vůbec dotknul. Jen pár dalších přírazů na to jeho vědomí zastřela mlha a poslala ho přímou cestou na vrchol extáze. Zaryl svoje nehty do kůže staršího muže takovou silou, že by se ani nedivil, kdyby po nich zůstaly krvavé šrámy. Ale Severus nevypadal, že by mu to vadilo, naopak působil, že to byl jen další povzbudivý impulz k cestě za vyvrcholením. Na jeho zkracujícím se dechu a lehkém třasu bylo znát, že bude brzy Nebelvíra následovat.
Harryho teplé sperma pokropilo oba dva naráz. Vyklenul se v zádech, s otevřenými rty dokořán a víčky pevně sevřenými zaklonil hlavu vzad. Prožíval každý nádech a zejména to vzrušující tsunami, které jeho tělo přeměnilo v želé. Slyšel bušení srdce až v uších a vnímal, jak v něm Severus v nekončících přírazech pulzuje. Několikrát stáhl svaly, a to stačilo na to, aby Severus hned vzápětí do něj prudce vyvrcholil. Přičemž u toho zhluboka a animálně zavrčel. V tu chvíli na Harryho endorfiny přesycenou mysl dotíralo uvědomění, že na světě nemůže existovat nikdo víc sexy a nádhernější než je Severus Snape. Majetnicky se přisál na jeho rty hned poté, co Severus znovu otevřel oči a zadíval se na jeho spokojený výraz.
Když z něj Severus nakonec vystoupil, svalili se oba dva na záda. Pořád popadali dech a rytmus jejich srdce nepřestal uhánět. Severus k sobě Harryho přivinul a uzavřel to srdečným něžným polibkem na rty, kterým se snažil projevit svoji náklonost. Nebelvír mu mezi ně vydechl a v pochopení se šťastně zasmál. Byl tak přeplněný pocity, že se mu vlily do očí slzy. Schoulil se Severusovi do náruče a schoval tvář do místa mezi jeho krkem a ramenem. Kde byl slyšet jeho tep a kůže tolik hřála.
Dalo se štěstí nějak spočítat?
Severus včísnul svoje prsty do rozcuchaných vlasů, když sotva slyšitelně pronesl hlubokým barytonem: „Přestěhujte se ke mně, Harry.“
Nad tím nemusel ani složitě přemýšlet, protože nic jiného nechtěl víc. A tak jen ochotně přitakal: „S velikou radostí.“
Zmijozel prudce vydechl, jako by takovou odpověď vlastně nečekal. Ale neřekl k tomu nic. Zato Harry spojil jejich dlaně, aby posléze propletl jejich prsty.
„Severusi?“ vytočil tvář, aby se setkal s tím temný vroucným pohledem, který toho tolik na svého majitele vyzradil.
„Ano, Harry?“
„Miluju tě,“ oznámil prostě jen tak.
Teď už si to mohl přiznat. Mohl to konečně říct nahlas. Miloval toho parchanta. A vůbec nelitoval. Nelitoval ničeho. Možná jen toho, že Severus teď na něj tupě zíral a nebyl schopný slova.
„Budu jen doufat, že ty mě jakbysmet. A taky doufám, že zrovna nemáš tachykardii,“ dodal pobaveně.
Vlastně ani nečekal na odpověď. Nechtěl naléhat a rozhodně ze Severuse nechtěl páčit vyznání, když na ně nebyl připravený. Jestli vůbec kdy bude. Byl to Severus Snape, promerlina, ten svoji zálibu a oddanost přece skrýval za sarkasmus. A Harry by ho jiného ani nechtěl.
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).